FantasyWeb - Vše o scifi a fantasy na jednom místě

Procházím knihkupectvím a sleduji oddělení novinek. Podvědomě se však blížím k oddělení „fantasy“ a s hlavou nepřirozeně ohnutou o 90° nalevo (pro čtení hřbetů knih) pomalu levituji u regálu. Jména autorů přeskakuji a moje se oči se nezastaví ani u legendárního nadpisu DOOM s podtitulem Peklo na zemi. Noha nohu sotva mine, čas jakoby neexistoval. Náhle moje bulvy uvidí zlatavě rudou kombinaci písmenek W-A-R-C-R-A-F-T. Nohy stojí, tělo však v šoku zapomnělo přijmout příkaz mozku okamžitě se zastavit, a tak nezvladatelně padám přes neznámé dítě. Nadávajících rodičů si nevšímám, neohrabaně se zdvíhám z podlahy a beru onu perlu z regálu. Kniha v pravé ruce, vztyčený prostředníček v ruce levé nasměrován k neschopným rodičům a cesta ke kase. Platím, poslouchám nadávky, beru knihu. Zbytek cesty si nepamatuji.

Když se doma poprvé opravdu podívám na obálku, trochu se zděsím. Nejen že na obalu je jakási polonahá blonďatá coura, ale je zde na první pohled vidět, že je to komix. Ano vážení, podle obalu se dá poznat co je uvnitř, a i když tohle pravidlo nelze aplikovat na děvčata (tímto bych chtěl pozdravit Adélu), v tomto případě vidím, co mě/vás čeká. Promnu si oči a na druhý pohled zjišťuji i jasný vliv manga stylu, který se poprvé vynořil kdesi v Japonsku v minulém století. Jestli za to může Fat man nebo Little boy, nevím. Abyste mě dobře chápali, nic proti komixům, manga, ani polonahým blonďatým courám nemám, ale přeci jen je to Warcraft. To je ta hra, ze které se stal kult. Kdykoli si myslíte, že už všechny marketingové tahy byly vyčerpány, opět přijde další, který vás překvapí a vy ho stejně nadšeně koupíte, i kdyby to měla být magnetofonová nahrávka „J. Paroubek dabuje postavu Archimonda“ (kdo má dnes doma magnetofon?). Pc hry, figurky, podložky, plakáty, figurky, hrací karty a mnohé další zaplavují svět a lidé (hlavně hráči) je nadšeně kupují. A budou kupovat i nadále.

Abych se konečně dostal k jádru skřeta, k recenzi samotné, musím vás upozornit, že komix není kniha jako taková. Chápu, že to asi každý z vás ví, ale je slušností komix alespoň lehce představit. Absolutní svoboda v rozdělení rámečků na stránce, velký důraz na detailní momenty děje a bílé bubliny označující mluvený text. Texty vypravěče většinou chybějí, zvuky jsou dokresleny velkými slovy typu „WRRRAAAUUUU“ a barvy vám dopomohou dokreslit důležitý moment jednotlivé scény. V tomto komixu však barvy* nečekejte. Krom tohoto mínusu je za poměrně velkou cenu málo zábavy. Komix je malá knížečka, což ubírá na konečném hodnocení. Zápor je i ve zvoleném stylu kreseb -hentai stylu, protože se zde hraje na protahování postav a jednotlivých rysů, časté detaily obličejů a různé obrázky, které by parádně vynikly na velké stránce, tvrdém papíru a možná i lehce vybarveny. Místo toho se trapně krčí na malinké stránce v černobílé podobě, za kterou by se nestyděl kdejaký trestanec. Určitě jsou mezi námi tací, kterým se bude styl a vůbec podoba malého kapesního komixu líbit, ale mě osobně to nesedlo a ze svého okolí vím, že nejsem jediný.

Nyní přichází řada na příběh samotný, kterýžto je veden perfektně. Jednou větou tedy skládám poklonu panu Knaakovi. Děj se podařilo dobře rozkouskovat a je hlavním tahákem komixu. Modrý drak Kalec je na začátku dobrodružství naháněn skupinkou žoldáků. Vedoucí skupiny je pomstychtivý trpaslík, který má na draky obzvlášť pifku, neboť jeho rodiče byli před mnoha lety čerstvě ugrilováni z huby naštvaného savce/plaza** , a tak je jeho hnací sílou nejen kopa zlaťáků od neznámého bosse, ale i osobní důvody. Není proto náhoda, když se drak po několika střelách lovců zřítí k zemi, kde se promění v mladého fešného muže (to draci ve světě Warcraftu umí-měnit se v lidi). Toho využije sličná dívka Aveena, která v okolí havárie zřejmě sbírala borůvky a pomůže mu opět vstát a prchat před lovci. Do příběhů se zamotá Pohroma, Krvavý elf, jeden z posledních paladinů Řádu Loarderonu a dokonce i další drak. Postavu s kápí na hlavě necháme u ledu stejně jako zbytek příběhu, protože toho na vyprávění z prvního dílu zase tolik není. Dialogy k charakterům sedí, postavy se chovají tvrdě i mile a zkušení z vás poznají, jak se věci mají už po první kapitole. Děj je lehce předvídatelný, ale to je holt úděl komixů, že vidíte „za roh“. V ději je vše co Knaak umí, a to je dobře. Překvapit, vystrašit, nabídnout otázky, na které bude chtít odpovědi a budete tak netrpělivě otáčet stránku za stránkou, jen abyste zjistili, že už jste u konce a druhý díl nemáte po ruce. Tudíž mazejte do krámu.

Samozřejmě je to vaše volba. Komix je poloviční kniha, ale pokud si potrpíte na detailní popisy bitvy, charakterů a jiného, tak šáhněte raději po knize. Když pominu obrazovou stránku, musím i ději vytknout slabší chvilky a místy zbytečné protahování situací. I přes moji počáteční kritiku je to však příslib nové zajímavé řady s novými hrdiny i antihrdiny. Pokud máte absťák, ale WoWko už vás nebaví a nemáte co dělat zítra o přestávce, tak neváhejte. Jen od toho nečekejte víc než od lehké slečny -Chvilku a pak konec.

* černá a bílá jsou okraje barevného spektra, tudíž je nepočítáme mezi barvy

**draci prý sají mléko, to mám odjinud. Každopádně to nejdou ptáci, neboť nemají peří ani zobák. Na druhou stranu kladou vejce, což by je řadilo mezi plazy. Každopádně román, kde byli draci označováni za savce, není ze světa Warcraftu, tudíž je mi jedno jestli je budete označovat za obojživelníky nebo dinosaury.

+ Noví hrdinové, první komix z tohoto světa, příběh,
- Chybí barvy, malý formát, příliš brzo je hotovo, pro někoho manga styl.